Co dělat při alarmu detektoru oxidu uhelnatého a plynu? Bezpečnostní postup pro každou domácnost

Oxid uhelnatý je bez barvy, zápachu i chuti a první příznaky otravy jsou snadno zaměnitelné s běžnou únavou nebo migrénou. Detektor CO by proto měl být součástí všech prostor s rizikem vzniku tohoto toxického plynu. Další nebezpečí s sebou přinášejí výbušné plyny, které jsou běžně přítomné v domácnostech i rekreačních objektech. Co dělat, když detektory plynu začnou alarmovat? To zjistíte v našem článku.

Jaké jsou následky úniků výbušných plynů a oxidu uhelnatého v domácnostech?

Mezi výbušné plyny běžně přítomné v obytných interiérech patří zejména metan (zemní plyn) a propan-butan. Pokud unikají ze špatně vypnutých hořáků, kotle nebo netěsnících trubek, vzniká v ovzduší výbušná směs. Pak stačí drobná jiskra a plyn vybouchne.

Do výbušných plynů se z důvodu bezpečnosti přidávají odoranty, aby lidé mohli jejich únik odhalit čichem. Na zápach ale nespoléhejte – úniky mohou probíhat v místnostech, kde se běžně nezdržujete či v době, kdy nejste doma. Jediným spolehlivým prostředkem včasného varování je proto detektor plynu.

Pro jedovatý oxid uhelnatý to navíc platí dvojnásob. Ten vzniká při nedokonalém spalovaní a nebezpečí spočívá v tom, že jeho přítomnost smysly nepostřehnete. Následky otravy však mohou být vážné, dlouhodobé, i smrtelné. Nezaměňujte ho s oxidem uhličitým (CO₂), který vzniká například při dýchání nebo kvašení a detektor CO ho nezachytí. Rozdíl vysvětlujeme v článku o tom, kdy detekovat oxid uhelnatý a kdy oxid uhličitý.

Obrázek: První příznaky otravy oxidem uhelnatým jsou zaměnitelné s migrénou.

Jak reagovat na alarm CO? Postup krok za krokem

Krok 1: Okamžitá evakuace všech osob a zvířat z budovy

Jakmile začne detektor CO alarmovat, ze všeho nejdřív neprodleně evakuujte všechny osoby a zvířata před budovu. Při odchodu nechte otevřené dveře a okna, aby se oxid uhelnatý vyvětral. Nikdo se nesmí do budovy vracet pro žádné věci, dokud nebude příčina úniku odstraněna a koncentrace CO na bezpečné úrovni.

Krok 2: Kontrola příznaků otravy oxidem uhelnatým

Jakmile jsou všichni bezpečně před budovou, zkontrolujte, zda někdo nejeví známky otravy. Může se jednat o bolest hlavy, závratě, nevolnost, nebo dokonce bezvědomí. Nejdříve se věnujte lidem v bezvědomí nebo s poruchou dýchání. Zvýšenou pozornost věnujte dětem, těhotným a seniorům, protože jsou na CO citlivější. Při jakémkoli podezření na otravu volejte 155, i když příznaky odezní.

Krok 3: Volání tísňových linek a plynárenské pohotovosti

Jakmile jsou všichni venku, kontaktujte z bezpečné vzdálenosti tísňové linky. Pokud je vás víc, jeden volá a ostatní se starají o postižené.

• Záchranná služba – 155, nebo jednotné číslo tísňového volání – 112. Operátor podle situace přivolá i hasiče.
• Hasiči – 150, pokud nikdo nemá příznaky otravy.
• Plynárenská pohotovost – 1239, pouze pokud je zdrojem CO plynový spotřebič (kotel, karma, sporák).

Koncentrace CO, které ohrožují zdraví, jsou hluboko pod mezí výbušnosti. Hlavním rizikem je proto otrava a jako první je potřeba zajistit lékařskou pomoc. Hasiči s dýchacími přístroji prohledají objekt, změří koncentraci CO, odvětrají ho a odstaví podezřelý spotřebič. Příčinu pak musí odstranit servisní technik, případně kominík.

Pro rychlejší a efektivnější zásah záchranných složek sdělte operátorovi tísňové linky ihned bez vyzvání tyto základní informace:

• vaše jméno a příjmení,
• adresa úniku, případně i patro a číslo bytu,
• počet osob, jejich přibližný věk a příznaky,
• zdroj úniku (pokud víte).

Krok 4: Co udělat ihned po vyřešení incidentu

Zajištěním bezpečnosti a odstraněním příčiny úniku postup nekončí. Po alarmu je nutné detektor CO buď odborně otestovat, anebo rovnou vyměnit. Životnost udává výrobce a obvykle se pohybuje v rozmezí 5-10 let. Kvalitní detektory CO pro domácnost jsou certifikované podle ČSN EN 50291-1. Jejich umístění řeší ČSN EN 50292.

Pro domácnosti v ČR zákonná povinnost instalovat detektor CO neplatí. U pracovišť vyplývá potřeba detekce z hodnocení rizik nebo z projektové dokumentace (např. podzemní garáže). Přesto detektory doporučujeme umístit také do domácností, a sice do všech místností, kde jsou spalovací spotřebiče, krby a kamna.

Co dělat při úniku výbušného plynu? Bezpečnostní postup krok za krokem

Krok 1: O úniku plynu informujte všechny osoby a zajistěte jejich evakuaci

Neprodleně informujte všechny osoby v budově o úniku výbušného plynu a zajistěte jejich bezpečnou evakuaci co nejdál od objektu. Případný výbuch totiž může způsobit zranění i v okolí budovy.

Krok 2: Zabezpečte prostor proti výbuchu (pokud je to bezpečné)

Pokud je to možné, zhaste všechny ohně (svíčky, cigarety, hořáky apod.), vypněte hlavní jistič (pouze pokud je umístěn mimo prostor s unikajícím plynem) a hlavní uzávěr plynu. Otevřete okna a dveře, aby se plyn vyvětral.

Jestliže je však kterýkoliv z těchto bodů pro vás nebezpečný, vynechte jej a budovu ihned opusťte.

Co při úniku hořlavého plynu v budově nikdy nedělat?

• Nerozsvěcujte světla a nezapínejte ani nevypínejte elektrické spotřebiče. I malá jiskra může způsobit výbuch.
• V budově nepoužívejte telefony, a to ani mobilní.
• Nikdy se do budovy pro nic nevracejte.

Krok 3: Volání tísňových linek a plynárenské pohotovosti

U hořlavých plynů hrozí hlavně výbuch, ne otrava. Z bezpečné vzdálenosti od budovy proto volejte:

• Plynárenská pohotovost – 1239, pokud uniká zemní plyn. Linka funguje nonstop po celé ČR.
• Záchranná služba – 155, nebo rovnou jednotné číslo tísňového volání – 112, pokud je někdo zraněný. Operátor podle situace přivolá i hasiče.
• Hasiči – 150, pokud jste nevolali 155 ani 112 a jde o silný únik, větší objekt (např. bytový dům) nebo únik propan-butanu z lahve či zásobníku. Ten linka 1239 neřeší.

Obrázek: Při silném úniku plynu volejte i hasiče – 150.

Krok 4: Odborná kontrola zdroje úniku a revize plynových spotřebičů

Po odjezdu hasičů a plynárenské pohotovosti ještě stále není objekt zcela bezpečný. Po potvrzeném úniku by měl plynové zařízení před dalším uvedením do provozu zkontrolovat kvalifikovaný technik.

Podle § 62 Energetického zákona č. 458/2000 Sb. platí pro všechny odběratele plynu povinnost udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit. Pro komín a spalinovou cestu platí vyhláška č. 34/2016 Sb.

V bytových domech se o společné rozvody stará SVJ, bytové družstvo nebo vlastník domu. Za rozvody a spotřebiče v bytě odpovídá zpravidla vlastník jednotky, případně nájemce jako zákazník. Přesné rozdělení určuje prohlášení vlastníka a nájemní smlouva.

Krok 5: Kontrola a výměna detektoru

Stejně jako v případě detektoru CO, i detektor výbušných plynů je potřeba po incidentu zkontrolovat a v případě potřeby vyměnit za nový. Detektor doporučujeme instalovat ke každému plynovému spotřebiči a také do každého patra. Detektor instalujte podle typu plynu – pro zemní plyn ke stropu, pro propan-butan nízko nad podlahu.

Některé detektory můžete propojit – pokud jeden odhalí únik, začnou alarmovat všechny. To významně zvyšuje bezpečnost vašeho domova.

Připravte se ještě před začátkem topné sezony

Správná příprava na topnou sezonu zachraňuje životy, zdraví i majetek. Projděte si proto na začátku podzimu náš kontrolní seznam:

1. V domácnosti mám dostatek detektorů plynu a CO u všech potenciálních zdrojů úniku.
2. Detektory ani jejich baterie ještě nedosáhly konce své životnosti, jsou udržovány a pravidelně testuji jejich funkčnost.
3. Komín, spalinové cesty a kotel před topnou sezonou kontrolují a udržují odborníci.
4. Všechny plynové spotřebiče jsou v technicky bezvadném stavu a zajišťuji jejich pravidelné revize.
5. Všichni členové domácnosti vědí, co dělat v případě alarmu detektoru plynu.

Hledáte nové detektory plynu nebo CO do domácnosti? V naší nabídce najdete špičkové a spolehlivé modely od značek jako Honeywell a Evikon. S výběrem vám rádi poradíme.

Nejčastější otázky k bezpečnosti při úniku plynu a CO

Co mám udělat jako první, když začne pípat detektor oxidu uhelnatého?

Okamžitě vyveďte všechny osoby i zvířata ven na čerstvý vzduch, otevřete při odchodu okna a dveře a z bezpečné vzdálenosti volejte tísňovou linku.

Můžu při úniku výbušného plynu rozsvítit světlo nebo vypnout jistič?

Ne. Uvnitř budovy nezapínejte ani nevypínejte elektrické vypínače či spotřebiče, protože i malá jiskra může zapálit výbušnou směs plynu.

Kam správně umístit detektor oxidu uhelnatého?

Do každé místnosti se spalovacím spotřebičem, přibližně 1–3 metry od kotle, karmy, krbu nebo kamen. Umístění má vždy odpovídat návodu výrobce a doporučením normy ČSN EN 50292.

Jaký je rozdíl mezi detektorem CO a detektorem plynu?

Detektor CO upozorňuje na jedovatý oxid uhelnatý vznikající při nedokonalém spalování. Detektor plynu naopak hlídá únik hořlavých plynů, jako je zemní plyn nebo propan-butan, u nichž hrozí požár či výbuch.

Musím detektor plynu po každém alarmu vyměnit?

Nemusíte. Po skutečném alarmu je vhodné detektor otestovat a řídit se pokyny výrobce. Výměna je nutná zejména po skončení jeho deklarované životnosti nebo pokud neprojde funkční kontrolou.

Detektor CO pípá – je to alarm, nebo baterie?

Alarm je hlasitý, opakující se tón, obvykle doprovázený blikající červenou kontrolkou. V takovém případě okamžitě opusťte budovu. Krátké pípnutí jednou za několik desítek sekund většinou signalizuje slabou baterii, poruchu nebo konec životnosti detektoru. Přesný význam jednotlivých signálů se liší podle výrobce, proto si je ověřte v návodu. Pokud si nejste jistí, berte signál jako alarm.