Zónové ventily

Zónové ventily jsou určeny k řízení směru průtoku do jednotlivých zón A-B hydraulických okruhů (nejčastěji na přepínání topného okruhu a akumulace) – ať už v běžných domácích (kotle, radiátory či ohřev TUV) nebo průmyslových zařízeních.

Pamatujte, že u zónových ventilů je v drtivé většině vždy připojen ovládací servopohon. Směr proudění je zpravidla signalizován mechanickým indikátorem. Zónové ventily se nejčastěji vyrábí z mosazi.

Základní dělení zónových ventilů je podle druhu armatury na dvou- a třícestné. Dvoucestné zónové ventily se používají k přepnutí či uzavření cesty mezi dvěma okruhy. Kulový uzávěr je tedy v tomto případě při připojeném napájení v poloze OTEVŘENO a při odpojení napájení v poloze ZAVŘENO.

V těle dvoucestného zónového ventilu se nachází pružina, která zajistí v případě výpadku napájení přepnutí do výchozí polohy mechanicky.

Třícestné zónové ventily se někdy označují jako „hydraulické výhybky“. Jde o to, že z jednoho společného vstupu směřují průtok do jednoho z dalších dvou výstupů. Závisí to na tom, zda jsou zapnuty nebo vypnuty.

Kde se používají? Mohou to být například akumulační nádrže na ohřev teplé užitkové vody (TUV). Pomocí zónových ventilů si v tomto případě můžete pohodlně přepnout teplou vodu z kotle proudící do radiátorů, kde jste dosáhli požadované teploty, do akumulační nádoby pro TUV. Takové řešení umožňuje efektivním způsobem rozdělit provozní náklady spotřebitele. Akumulace tepla přispívá rovněž ke snižování energetické náročnosti budov.

U třícestných zónových ventilů existuje možnost manuálního otevření, kdy kulový uzávěr propouští 50 % do zóny A a 50 % do zóny B, což je velmi důležitý bezpečnostní prvek například proti přehřátí kotle.