Osobní odběr zboží: Severní 276, Jinočany - Kontakt
Máte dotaz? +420 257 310 348
Oxid uhličitý je plynem, který nabízí celou řadu využití, má však i své stinné stránky. V následujících řádcích si přiblížíme, co to oxid uhličitý je, jak vzniká, jaké nabízí možnosti využití a také jaké jsou jeho hlavní výhody a nevýhody.
Oxid uhličitý (CO2) je běžnou součástí zemské atmosféry (0,04 %) a vzhledem k tomu, že je produktem spalování, kvašení a také lidského dýchání, je všude okolo nás. Běžné koncentrace tohoto plynu jsou neškodné, vyšší koncentrace však mohou způsobovat zdravotní obtíže.
Oxid uhličitý je tvořený jedním atomem uhlíku a dvěma atomy kyslíku. Má zhruba 1,5x vyšší hustotu než vzduch, a při vyšších koncentracích se tak hromadí u země. Je dobře rozpustný ve vodě a je nehořlavý. Koncentraci CO2 v atmosféře do značné míry zvyšuje lidská činnost. Významným zdrojem emisí CO2 je spalování fosilních uhlíkatých paliv, k přirozenému úbytku CO2 naopak vede absorpce oceány a fotosyntéza zelených rostlin.
Průmysl je významným zdrojem emisí CO2.
Vzhledem k podobným názvům je oxid uhličitý často zaměňovaný za oxid uhelnatý. Oba tyto plyny jsou při určité koncentraci nebezpečné. Navíc se jedná o bezbarvé plyny bez chuti a zápachu, které není možné smysly odhalit.
Oxid uhelnatý ovšem vzniká nedokonalým spalováním fosilních paliv, ke kterému dochází při nedostatečném přísunu vzduchu při spalování. Tento plyn, který je někdy nazývaný jako tichý zabiják, způsobuje zdravotní potíže už při nízké koncentraci a jeho vysoká koncentrace bývá smrtelná. Ročně se v České republice oxidem uhelnatým otráví více než 1000 lidí, proto je doporučeno využívání detektoru oxidu uhelnatého (CO) i v domácnosti.
Při ochlazení na -78 °C dochází u oxidu uhličitého ke změně plynného skupenství na pevné a vzniká takzvaný suchý led. Oxid uhličitý může přejít také do kapalného skupenství při tlaku, který je vyšší než zhruba 500 kPa.
Kapalný či tuhý oxid uhličitý má své využití v potravinářském průmyslu, kde se používá jako chladivo a také při výrobě šumivých nápojů a sodové vody. Někdy bývá přidávaný i do piva nebo šumivých vín. Kapalný oxid uhličitý se dále využívá jako rozpouštědlo. Suchý led našel využití i v zábavním průmyslu při tvorbě zvláštních efektů, kdy po vložení do vody vytváří dojem mlhy.
Vzhledem k tomu, že je oxid uhličitý nehořlavý, používá se v hasicích přístrojích a také jako stlačený plyn pro nafukování člunů nebo vest. Své uplatnění má i v medicíně a v průmyslových laserech. Kromě toho bývá využívaný i při těžbě ropy a dokonce se na několik hodin přidává do atmosféry skleníků, kde má za úkol vyhubit škůdce a podpořit růst rostlin.
Z výše uvedeného vyplývá, že zásadní výhodou oxidu uhličitého je, že nabízí bohaté možnosti využití, například v potravinářském nebo ve farmaceutickém průmyslu. Vědci se navíc snaží neustále přicházet s novými způsoby, jak tento plyn využít. Nedávno například objevili způsob, jak měnit emise CO2 na palivo.
Nespornou nevýhodou oxidu uhličitého je, že při vyšších koncentracích může způsobovat otravu a zdravotní problémy. V přirozeném prostředí se jeho koncentrace pohybuje okolo 400 ppm, ve vyšších koncentracích může v uzavřených místnostech vést ke vzniku takzvaného vydýchaného vzduchu a způsobovat bolesti hlavy, závratě a únavu. Velmi vysoká koncentrace může způsobit křeče, kóma a dokonce i smrt.
Zdravotní rizika jsou spojená i s kapalným oxidem uhličitým a suchým ledem, přímý kontakt totiž může vést ke vzniku omrzlin. Oxid uhličitý má také negativní dopad na životní prostředí. Tento plyn přispívá ke vzniku takzvaného skleníkového efektu, který má přímý dopad na oteplování planety. Jeho dopad na životní prostředí je tak velmi závažný.
Vysoká koncentrace CO2 způsobuje zdravotní problémy.
Vzhledem k tomu, že není možné zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého odhalit smysly, obsah CO2 ve vzduchu se měří pomocí detektoru CO2 neboli čidly CO2.
Pokud dojde k překročení doporučené koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu, zařízení na tuto skutečnost vizuálně nebo akusticky upozorní. Detektor oxidu uhličitého se doporučuje používat nejen v domácnostech, ale všude tam, kde hrozí zvýšené riziko kumulace tohoto plynu, například v kancelářích, vinných sklepech, sklenících apod.
Účinným způsobem, jak vysoké koncentraci oxidu uhličitého v domácnosti přecházet, je pravidelné a dostatečné větrání. Obměnu vydýchaného vzduchu za čerstvý může kromě otevírání oken zajistit i moderní systém rekuperace vzduchu.